Car Petr I. Veliký
Petr I. Veliký se narodil 9. června 1672 v Moskvě jako Petr Alexejevič. Jeho otcem byl ruský car Alexej Michajlovič (Alexej I.). Po otcově smrti byl Petr roku 1682 provolán carem. Brzy poté však vypukly vzpoury a tvrdé boje o moc mezi rodinami první a druhé manželky Alexeje I. Skutečnou moc v zemi nakonec získala Petrova nevlastní sestra, Sofie Alexejevna, která měla podporu elitních vojenských jednotek. Petr byl tedy pouhým formálním vládcem, navíc se o trůn dělil se svým nevlastním, těžce duševně nemocným bratrem, Ivanem V. V roce 1689, tedy ve svých sedmnácti letech, se Petr musel na nátlak své matky oženit s Jevdokijí Fjodorovnou Lopuchinovou. Ve stejném roce bylo zorganizováno spiknutí proti Sofii a po provedeném převratu se Petr stal skutečným vládcem v zemi. V roce 1694 zemřela jeho matka, na níž byl značně závislý a v roce 1696 zemřel i bratr spoluvládce Ivan V. Tehdy se Petr I. stal konečně samostatným panovníkem. V té době byl již vyzrálou osobností a jeho hlavním cílem byla modernizace země a reforma armády. V roce 1697 odjel z Ruska a v utajení cestoval po západoevropských zemích, aby se obeznámil se stavbou lodí, technickými vymoženostmi a celkovým životním stylem. Po svém návratu, plný dojmů a zkušeností, se rozhodl ze zaostalého Ruska vytvořit skutečnou evropskou velmoc. Petr položil základy města Petrohrad. Dnešní velkoměsto si budete moci podrobně prohlédnout, vyberete-li si poznávací zájezd do Petrohradu. V roce 1700 zahájil tzv. „severní válku“ proti Švédsku, které v té době bylo přední severskou i evropskou velmocí. V květnu 1703 dobyl mimo jiné pevnost u ústí řeky Něvy, kde nechal na bažině vybudovat Petropavlovskou pevnost a loděnice – právě toto území se mělo stát budoucí ruskou metropolí, Petrohradem. V roce 1709, po rozhodující bitvě u Poltavy, bylo definitivně skoncováno se Švédskou hrozbou a v roce 1712 se Petrohrad stal hlavním městem Ruska. Roku 1711 zahájil Petr I. Veliký také válku proti Osmanské říši s cílem dobýt severní pobřeží Černého moře, ale tato válka skončila neúspěchem. V severní válce, trvající až do roku 1721, získala nakonec převahu ruská strana a připojila tak nová území a získala několik strategicky důležitých opěrných bodů. V tomto roce 1721 byl Petr I. Veliký prohlášen carem vší Rusi. V následujícím roce vytvořil systém zvláštních hodností, do kterých rozřadil ruskou šlechtu a zajistil si tak její poslušnost a oddanost. Dále car reformoval státní i soudní správu, zavedl juliánský kalendář a používání azbuky namísto cyrilice (tímto krokem zároveň odmítl v Evropě používanou latinku). Příslušníkům ruské šlechty nařídil holit se a nosit evropský šat. V letech 1698-1704 byla s úspěchem provedena měnová reforma. Roku 1718 nechal Petr Veliký umučit svého syna Alexeje Petroviče, který byl otcovým protivníkem a příznivcem tzv. „staromilců“, kteří odmítali Petrovy reformy a toužili vrátit Rusko zpět do doby před nástupem Petra I. na trůn. Petr I. Veliký byl považován za krutého a nemilosrdného vládce. Nesnesl jakékoliv náznaky odporu vůči své absolutistické vládě. Byl však především významným, moderním panovníkem a reformátorem. Když v roce 1725 zemřel, usedla na trůn jeho druhá manželka, bývalá livonská rolnice, Kateřina I. (vládla 1725-27). Na těchto stránkách naleznete podrobně zájezdy do Petrohradu.
